DOPLŇKY
Anatomie mozkových žil a splavů
 
 

Venosní krev je z mozku odváděna systémem mozkových žil (vv.cerebri), na které navazuje systém splavů tvrdé pleny mozkové (sinus durae matris) a krčních žil

 
Mozkové žíly (vv.cerebri) odvádějí krev z mozku. Vyznačují se sil­nějším kalibrem než tepny mozkové, mají tenké stěny a chybí v nich chlopně. Mají značně variabilní průběh a navzájem se spojují četnými anastomosami. Obecně platí, že zatímco silnější arteriální kmeny jsou při basi mozku, u žil je situ­ace opačná - silnější žilní kmeny probíhají po konvexní ploše hemisfér.
 
 
Povrchové žíly mozkové
  • vv.cerebri superiores
    • sbírají krev z celé konvexní plochy hemisféry
    • je jich 8 až 15 a ústí do sinus sagittalis superior
  • v.cerebri media superficialis
    • vystupuje z fossa cerebri lateralis, odvádí krev z konvexní plochy hemisféry a ústí do sinus cavernosus
    • často se spojuje s někte­rou z vv.cerebri superiores (v.anastomotica superior s. maqna) nebo se sinus transversus (v. anastomotica inferior).
  • vv.cerebri inferiores
    • sbírají krev z basální části frontálního, temporálního a týlního laloku
    • ústí do sinus cavernosus, sinus petrosus superior a do sinus trans­versus
Hluboké žíly mozkové
  • v.basalis
    • začíná při genu corporis callosi, a probíhá spolu s tractus opticus dorsálně přes pedunculus cerebri a ústí do v.magna cerebri
    • obě vv.basales jsou spojeny anastomosami a tvoří circulus venosus cerebri, který svou polohou a úpravou odpovídá circulus arteriosus.
  • v.cerebri media profunda
    • přichází z hloubky fossa cerebri lateralis a ústí do v.basalis
    • anastomosuje s v.cerebri media superficialis
    • k jejím přítokům patři mj. vv.thalamostriatae inferiores a v.choroidea inferior z plexus choroideus dol­ního rohu postranní komory.
  • vv.cerebri internae
    • jsou dvě žíly, které probíhají po stropu ventriculus terti­us ve fissura transversa cerebri (mezi mezimozkem a corpus callosum)
    • vznikají při foramen interventriculare spojením tři žil: v.septi pellucidi, v.choroidea superior (přivádí krev z plexus choroideus ventriculi lateralis) a v. thalamostriata superior, která leží pod stria terminalis a přivádí krev z thalamu, basálních ganglií a z capsula interna
    • od foramen interventriculare směřují obě vv. cerebri inter­nae směrem dozadu a pod splenium corporis callosi se obě žíly spojují do krátké nepárové v.cerebri magna (Galeni), která přibírá obě vv.basales a spolu se si­nus sagittalis inferior se vlévá do sinus rectus.
Kmenové a cerebellární žíly
  • vv.cerebelli
    • vv.cerebelli superiores sbírají krev z horní strany mozečku a ústí do v.cerebri magna, do sinus transversus a sinus petrosus superior
    • vv.cerebelli inferiores sbírají krev ze spodní plochy mozečku a ústí do sinus transversus, sinus sigmoideus a sinus petrosus inferior.
  • vv.mesencephalicae
    • sbírají krev ze středního mozku a mostu (vv.pontomesencephalicae, vv.pontis) a z prodloužené míchy (vv.medullae oblongatae)
    • jsou napojeny na žíly mozečku, rostrálně na vv.basales a kaudálně na žíly hřbetní míchy
Splavy tvrdé pleny mozkové (sinus durae matris) jsou ve­nosní kanály  uložené mezi dvěma listy tvrdé pleny mozkové (periostálnim a meningeálním) a v jejích řasách. Odvádějí krev z duti­ny lební  především do v.jugularis interna (VJI). Splavy jsou vystlány endotelem, nemají chlopně a ve stěně chybí svalová vrstva (odtok krve nemůže být regulován)
 
  • sinus sagittalis superior (SSS)
    • leží v sulcus sinus sagittalis superior na vnitřní ploše klenby lební v konvexním úponu falxy cerebri
    • vpředu začíná při foramen caecum,  vzadu dosahuje k protuberantia occipitalis interna, kde se spojuje v confluens sinuum se sinus rectus
    • na příčném průřezu má trojúhelníkovitý tvar
  • sinus sagittalis inferior (SSI)
    • probíhá v konkávním okraji falx cerebri
    • v místě srůs­tu falx cerebri s tentorium cerebelli se spojuje s v.cerebri magna (Galeni) a přechází do sinus rectus
  • sinus rectus
    • krátký splav, který vzniká soutokem sinus sagittalis inferior a  v.cerebri magna
    • vzadu se otevírá do confluens sinuum.
  • sinus occipitalis
    • vystupuje od foramen magnum, kde navazuje na žilní pleteň (plexus basilaris) podél crista occipitalis interna do confluens sinuum
  • sinus transversus
    •  párový splav, který probíhá od confluens sinuum late­rálně
    • je uložen v úponu tentorium cerebelli a na endokraniální ploše šupiny týlní kosti podmiňuje sulcus sinus transversi
    • v pars mastoidea spánkové kosti přechází do sinus sigmoideus
    • pravý a levý sinus trans­versus jsou většinou asymetrické, krev proto odtéká převážně do pravé nebo levé VJI
  • sinus sigmoideus(SS)
    • je pokračováním sinus transversus
    • je uložen v sulcus sinus sigmoidei na pars mastoidea spánkové kosti a esovitě se stáčí k foramen jugu­lare, kde přechází do bulbus superior VJI

SS sousedí  s cellulae mastoideae, kostěná lamela může být neúplná  a záněty sliznice pneu­matického systému v processus mastoideus mohou snadno přestoupit na tvr­dou plenu mozkovou zadní jámy lební. Při neopatrné kyretáži sliznice cellulae mastoideae může být proražena kostěná lamela mezi pneumatickými dutinkami a sinus sigmoideus. Foranění má za následek rozsáhlé krvácení (stěna splavu postrádá svalovou vrstvu a nemůže se proto reflexně uzavřít !)

  • sinus petrosus superior
    • leží v úponu tentorium cerebelli (v sulcus sinus pet­rosi superioris) na horní hraně pyramidy spánkové kosti
    • vzadu navazuje na sinus sigmoideus, vpředu na sinus cavernosus
  • sinus petrosus inferior
    • probíhá od sinus cavernosus v sulcus sinus petrosi in­ferioris mezi zadní stěnou pyramidy spánkové kosti a předním okrajem týlní kosti k foramen jugulare, kde ústí do bulbus superior v.jugularis internae
  • sinus cavernosus (SC)
    • párový sinus, který je uložený na laterálních stranách těla kosti klínové od fissura orbitalis superior až ke hrotu pyramidy
    • oba sinus ca­vernosi jsou vpředu i vzadu spojeny příčnou spojkou (sinus intercavernosus anterior et posterior) a tvoří kolem tureckého sedla uzavřený venosní prstenec, v jehož středu je uložená hypofýza
    • je prostoupen četnými trámci, které jej rozdělují na četné dutinky (cavernae)
    • laterální stěnou sinus cavernosus prostupují n.oculomotorius, n.trochlearis a n. ophthal­micus, středem sinus cavernosus prostupuje konečný úsek a.carotis interna a n.abducens

Do přední části sinus cavernosus se otevírá v. ophthalmica superior, která přichází z orbity přes fissura orbitalis superior. Tou­to cestou je řečiště sinus cavernosus napojeno na žíly obličeje (plexus pterygoideus - v.facialis - v.angularis - vv.ophthalmicae - sinus cavernosus) a záněty z obličeje se touto cestou mohou šířit do dutiny lební na pleny mozko­vé.

  • sinus sphenoparietalis
    • je drobný splav, který probíhá podél zadního okraje malého křídla klínové kosti a otevírá se do sinus cavernosus.
  • plexus basilaris
    • je žitní pleteň, která obkružuje foramen magnum
    • vzadu na­vazuje prostřednictvím sinus occipitalis na confluens sinuum, směrem dopředu je napojen na sinus cavernosus a na sinus petrosus inferior
    • přes foramen mag­num se spojuje s plexus venosi vertebrales interní kanálu páteřního

 

Další přítoky sinus durae matris

  • mozkových žil uvedené výše
  • vv.meningeae - probíhají ve tvrdé pleně mozkové podél stej­nojmenných tepen a ústí do sinusů. Nejsilnější z nich (v.meningea media) prostupuje přes foramen spinosum a ústí do plexus pterygoideus.
  • vv. diploicae jsou drobné žíly, které probíhají ve stejnojmenných kanál­cích v diploe kostí klenby lební. Ústí do splavů tvrdé pleny nebo do povr­chových žil hlavy.
  • vv.emissariae jsou krátké žitní spojky mezi splavy a žilami na povrchu hlavy. Prostupují různými kanálky a štěrbinami ve stěně lební (v.emissaria parietalis spojuje sinus sagittalis superior s žilami klenby lební, v.emissaria mastoidea spoju­je sinus sigmoideus s v.occipitalis, v.emissaria condylaris spojuje sinus sig­moideus s plexus venosi vertebrales externí, plexus venosus foraminis ovalis spo­juje sinus cavernosus s plexus pterygoideus)
  • vv.labyrinthi přivádějí krev z vnitřního ucha do sinus petrosus inferior, příp. do bulbus superior v.jugularis int.
  • v.ophthalmica superior pňvádí krev z orbity (přes fissura orbitalis superior) do sinus cavernosus
 
  • vleže je krev uz hlavy drénována převážně cestou VJI
  • ve stoje VJI kolabuje (v důsledku poklesu hydrostatického tlaku) a drenáž probíhá cestou v.vertebralis
  • tedy průřez VJI se mění v závislosti na poloze hlavy a těla
V.jugularis interna (VJI)
  • navazuje na sinus sigmoideus, prochází přes foramen jugulare, pod bazí  je rozšíření (bulbus venae jugularis superior)
  • sestupuje v nervově-cévním svazku krčním (laterálně od ACI a posléze ACC)
  • kaudálně se rozšiřuje (bulbus venae jugularis inferior)
  • nad bulbem bývá někdy chlopeň 
    • vlevo v 60% trikuspidální
    • vpravo častěji bikuspidální (50%) či monokuspidální (35%)
    • ⇒ proto bývá vpravo častěji reflux
  • chlopeň se uzavírá během diastoly (na UZ bývá přítomen velmi krátký retrográdní jet)
  • VJI  ústí do v.brachiocephalica spolu s v.subclavia
    • soutok v.jugularis interna a v.subclavia ve v.brachiocephalica → angulus venosus dexter et sinister – do těchto úhlů ústí hlavních mízních kmenů
V.vertebralis
  • pod bazí lebeční spojení s plexus venosus suboccipitalis a v.cervicalis profunda
  • dále běží paralelně s a.vertebralis, výstup z foramen vertebrale C7
  • ústí do v. brachiocephalica
 
TOPlist